Památkář, architekt, investor – tři subjekty se kterými stojí a padá kvalita našeho veřejného historického prostoru, tři subjekty kteří ovlivňují, ať si to připouštíme nebo ne, kvalitu veřejného života, tedy života nás všech. Dobré příklady imponují a inspirují, ze špatných je nám zle a nebo alespoň smutno…
Pokud jeden z výše uvedených aktérů v přípravném či realizačním stavebním procesu selže, pak je zhusta zaděláno na problém, který se otiskne v podobě cejchu do tváře naší krajiny, města či vesnice na mnoho let, resp. desetiletí.
Známe to všichni, kdo máme k naší kulturní krajině, k architektuře a k urbanismu pozitivní vztah. Chodíme stále kolem nepovedených staveb v památkových zónách a rezervacích, kolem zničených sakrálních i světských památek, pitoreskních fasád v zastavěných lokalitách sídelních kaší, jenž jsou přilepený na staletá jádra našich obcí, kde míra kreativity investorů a nevkus vytvořily bizarní domy, lemované ploty z tůjí a přistříhlých smrčků. Čím dál více můžeme sledovat měnící se tvář české krajiny, kdy vedle barokní kaple, se k nebesům přibližuje příhradová konstrukce mobilního operátora, či větrná elektrárna.
Pravda, někdy není sentiment na místě a objektivně posouzeno musí výjimečně a ve vyšším zájmu „historie“ „budoucnosti“ ustoupit . Bohužel však ve většině případů tomu důvodu a oprávnění není. Děje se tak, bohužel jen z pouhé neohleduplnosti, arogance nebo naopak z apatičnosti, nevědomosti, ze snahy si věci nekomplikovat, z absence etického a estetického citu, či z neznalosti, což je zřejmě chyba úplně nejzbytečnější…
O špatných příkladech v oblasti architektury a památkového urbanismu byly, v posledních dvaceti letech, popsány snad tuny křídového i novinového papíru, odvysílány stovky hodin televizních a rozhlasových reportáží, uveřejněny tisíce internetových informací, uspořádány byly desítky odborných seminářů a konferenci, ale náprava přichází jen pozvolna… Ano, není to snadno a lehce řešitelný problém, přesto a právě pro to je třeba stále ještě na poli nezoraném pracovat, rozumějme na poli osvěty, na poli posilování novodobého estetického osvícení naší odborné i neodborné veřejnosti. Hlavně je však třeba věřit, že bude lépe. Lépe pro památky, lépe pro architekturu, lépe pro společnost!
Konference v Havlíčkově Brodě si neklade za cíl uspořádat akademický seminář pro teoretiky dějin umění a architektury. Smyslem jejím je upozornit na skutečnosti výše citované, pojmenovat je a diskutovat o problémech a cestách k nápravě. Pozváni budou přednášející, z řad významných českých architektů a renomovaných památkářů, odborníci, kteří mají v Čechách bohaté zkušenosti s památkovým urbanismem. Tito přednášející se budou dělit o svoje zkušenosti a názory o tom jak vzájemně spolupracovat, co děláme v architektuře a památkové péči špatně, ale též i dobře. Sál brodského divadla bude tentokráte určen zejména pro „lidi z praxe“, studenty stavebních škol, řadové projektanty a stavitele, zástupce obecních samospráv z menších měst a obcí, pro úředníky státní správy z oblasti stavebních úřadů, odborů kultury a ochrany životního prostředí a zejména pro vlastníky staveb zasluhující si památkový respekt a v neposlední řadě i pro laickou veřejnost mající k danému tématu vztah.
Památkář, architekt, investor – tři aktéři na poli architektury a urbanismu, tři partneři, tři rivalové. Mnohdy jsou jejich vztahy komplikované, každý akcentuje svoje zájmy, každý má svoji pravdu. Jejich spolupráce není snadná, je však žádoucí a potřebná a to ve prospěch architektonického kulturního dědictví, ve jménu památek. Jsou to oni, kteří mají primární odpovědnost za zachování mimořádného bohatství naší země, dědictví nám zachované po našich předcích.
Místo konání: Havlíčkův Brod, Kulturní dům Ostrov, divadelní sál
8.30 - 9.30 Prezentace účastníků
9.10 - 9.30 Tisková konference
9.30 - 10.00 Zahájení konference (Ing.arch. Naděžda Goryczková, NPÚ)
roč.1973, nar. v Praze, žije a pracuje v Rožmitálu pod Třemšínem. Absolvent Fakulty architektury ČVUT (1997, prof.Girsa). K zájmu o lidovou architekturu jej přivedl prof.Škabrada. Při studiu i později se zabýval studiemi regenerace vybraných jihočeských a severočeských vesnic. Od roku 1999 zpracovává jako samostatný architekt stavebněhistorické průzkumy všech druhů staveb (z desítek realizací např. kostely v Chebu, Hostinném, Sokolově a Velvarech; zámky v Bělé pod Bezdězem, Sádku, Osově a Lázních Bělohradu; městské domy v Praze, Chebu, Havlíčkově Brodě a Jíčíně; moderní stavby v Hradci Králové a další). V letech 1998-2008 pracoval současně na částečný úvazek na NPÚ středních Čech, kde mimo jiné připravoval návrhy na nové vesnické, městské a krajinné památkové zóny a měl na starosti agendu lidové architektury (okresy Mladá Boleslav, Nymburk a Kolín) a technických památek. Je autorem postupně vycházející "Encyklopedie českých vesnic" (nakl. Libri; zatím pět dílů) a knihy "Rekonstrukce roubených staveb" (nakl.Grada) a dále je autorem či spoluautorem dalších knižních publikací a cca 250-ti článků a studií.
Rok: 2013
ISBN: 9788090535107
k účasti na konferenci v Havlíčkově Brodě
22.listopadu 2023
Krajská knihovna Vysočiny, Žižkova 4344 580 01 Havlíčkův Brod